městysVratěnín
Budova bývalého kláštera bosých Augustiánů, Ermitů
Když při své cestě z Prahy do vídně pobýval v r. 1677 několik dnů u uheričckého pána hr. Františka Benedikta Berchtolda člen řádu bosých augustiánů P. Bernard od sv. Terezie, vnukl hraběti myšlenku založit ve Vratěníně klášter tohoto řádu. V roce 1687 daroval hrabě řádu vratěnínský zámeček (dnes č.p. 1) za účelem založení kláštera a zavázal se, že dá postavit loretánkou kapli. K samotnému předání zámečku dvěma kněžím a bratrovi, kteří sem přišli z Vídně, došlo v r. 1697. Do době než byl klášter a kostel postaven, pobývali řeholníci v zámečku. V r. 1699 byl položen základní kámen k loretánské kaépli, r. 1719 byla zahájena stavba nového kláštera a r. 1726 stavba klášterního kostela. Stavbu kláštera zasvěceného Mikuláši z Tolentina vedl vídeňský stavitel Sebastian Blüml a jan Michael Koppner a stavba byla v r. 1730 dokončena. Klášter byl definitivně dotován teprve darovacím listem z r. 1728 hr. Františkem Heisslerem z Heirtescheimu, který rovněž věnoval pozemek ke zřízení zahrady. Klášterní kostel vysvětil olomoucký biskup Arnošt Lichtenštejn v r. 1739. Tento kostel se dvěma věžemi, který měl dvě kaple a sedm oltářů, byl pokládán za nejkrásnější v dalekém okolí. V roce 1757 již měl klášter značné jmění a r. 1764 zde žilo 20 řeholníků. Do života kláštera zasáhly až církevní reformy císaře Josefa II. Nejprve byl v r. 1782 vydán zákaz konání sbírek a v r. 1784 byl vydán dekret o zrušení kláštera. Ustanovení dekretu však nebylo prvedeno a řeholníci zde žili dál. V r. 1803 císař František I. dekret o zrušení kláštera odvolal. V této době však už zde živořila jen malá komunita, kterou tvořili 4 kněží. Za vpádů Francouzů, v době napoleonských válek, byla v klášteře zřízena vojenská nemocnice. Nakonec na přání řádového proviniála byl klášter dekretem císařské dvorní kanceláře v r. 1814 zrušen a klášterní budova byla rzprodána různým zájemcům. Klášterní kostel zůstal opuštěný a v roce 1821 vyhořel. Velká část klášterní budova má dnes zcela jinou podobu. Budova je rozdělena na několik parcel a někteří vlastníci si své části již renovovali. Skrovné zbytky kostela a přilehlý zámeček, byly současnými vlastníky rekonstruovány.
Sledujte informace z našeho webu na svých chytrých telefonech. Využívejte naši novou mobilní aplikaci – V OBRAZE.
Území po obou stranách dnešní hranice mezi Českou republikou a Rakouskem bylo v roce 1188 přenecháno biskupem z Pasova Theobaldem hrabětem z Bergu s petičním právem nad třemi kostely vsí Waltchirchen (Waldkirchen an der Thaya), Chirchperch (Niklasberg an der Thaya) a Fistriz (Nová Bystřice)“ Wichardu z Wichartslagu z rodu Kueringů. Kuenringové ze Zöbingu-Weikertschlagu byli ministeriálové hrabat z Perneggu-Drossendorfu.
